TJ Sokol Těchonín : TJ Sokol Dolní Třešňovec

 

Štípněte mě někdo, jestli se mně to nezdá. Druhá výhra v řadě, dokonce znova i s čistým kontem. Jak by řekl nejlepší střelec v historii klubu Jarda Kovanda: "Se poseru!"

Myslím si, že hráči měli včera večer dlouhou noc. A zaslouženě...

Jestliže jsem v koutku duše minulý týden očekával s Černovírem nějaký ten bodový zisk, tak se musím přiznat, že s Dolním Třešňovcem nikoliv. Spíše jsem se bál, aby to nebyla nějaká rychta. Jenže opět se ukázalo, že když se hráči sejdou téměř v kompletním složení, můžou potrápit kohokoliv. Tak snad jim to vydrží co nejdéle.

Bláznivý sobotní zápas mohl dopadnout jakkoliv. Klidně se po devadesáti minutách mohli radovat hosté, remíze by se asi taky nikdo nedivil, a kdyby byla výhra domácích daleko vyšší, nemohli by diváci říci ani popel. Šancí měly oba týmy dost. Nakonec se to sešlo tak, že domácí i bez trenéra Borového vyhráli 2 : 0. Však hned po zápase vtipkovali, že to příště bude muset být opět bez Romana.

Začátek duelu byl celkem vyrovnaný. Hosté v čele s vysokým Štarmanem byli více na míči, lépe kombinovali, ale zlobili i domácí. Navrátilec z Jablonného Škůrek ukázal, že bude hodně platný. Bohužel se brzo zranil a musel střídat. Paradoxně jeho náhrada Denis Duchoň nakonec zápas rozhodl. Nejprve se po faulu na něho kopala penalta a těsně před poločasem zakončil šikovně rychlý brejk. Hostující trenér se pokutovému kopu hodně divil, ale myslím si, že tenhle zákrok by si rozhodčí obhájil.

Ve druhém poločase jsme čekali, jestli sklapne Csaplárova past, ale to se nakonec nestalo. Je tedy pravda, že hosté zavřeli domácí na vlastní polovině, ale z velkého tlaku nic nevytěžili. I když šance měli. Někteří těchonínští hráči toho měli plné zuby a slušně šlapali vodu. Jenže nadějný výsledek jim vléval neustále další síly. Možná se mohlo dříve prostřídávat, ale vyhrálo se, takže jsou chyby zapomenuty. I druhý poločas přinesl jeden kontraverzní moment v neprospěch hostí. Vstřelili branku, která nebyla uznána pro ofsajd. Těžko z půlky hřiště posoudit, ale Merťák tvrdil, že měl praporek nahoře daleko dříve, než se akce dohrála. Hostům se to samozřejmě nelíbilo, ale když nevyužili možnost dát si vlastního asistenta, tak je to těžké. A zrovna Radim není z těch, co by mával jak na nádraží.

Tím, jak hosté otevírali hru, rodily se velké šance i pro domácí, jenže ani oni rychlé brejky nedokázali využít, a tak se na konečném skóre už nic nezměnilo.

Druhá výhra v řadě je pro domácí fotbalisty určitě obrovská vzpruha do další práce. Dokázali si, že už nemusí týden co týden fasovat příděly, ale jsou schopní i nějaké ty body urvat. Hosté možná nečekali, že by mohli v Těchoníně zaváhat, ale celkem se trápili v koncovce.

Vyzdvihnout musím dva domácí hráče, i když pochvalu samozřejmě zaslouží všichni. Kapitán týmu Filip Strnad a hlavně mladíček Tomáš Fajt jsou pro Těchonín v současné době nepostradelní.